Pevnost Terezín - 41 km, auto
Terezín je malé pevnostní město nacházející se v okresu Litoměřice, kraj Ústecký, zhruba 3 km jihovýchodně od Litoměřic, při řece Ohři nedaleko jejího soutoku s Labem. Město leží na obou stranách řeky, které je rozděluje na Malou a Velkou pevnost Terezín, Terezínem též procházela státní silnice 8, která je zároveň mezinárodní silnicí E 55 na trase Praha - Drážďany.
Pevnost byla založena roku 1780 Josefem II. Roku 1782 byla prohlášena svobodným královským městem. Jméno městu císař udělil na počest své matky císařovny Marie Terezie (kdežto sesterskou pevnost Josefov ve východních Čechách pak pojmenoval podle sebe samého). V roce 1790 byla pevnost schopna obrany. Účelem pevnosti bylo chránit přístupové cesty, kterými během prusko-rakouských válek v 18. století postupovala nepřátelská vojska. Pevnost byla vystavěna na samém konci éry bastionových opevnění, a proto představuje ve světovém měřítku špičkový pevnostní systém. Své obranné vojenské poslání však nikdy nesplnila (zato se později mnohokrát osvědčila coby výborný žalář i neblaze proslulé vězení). Na stavbě vlastní pevnosti pracovalo přibližně 15 tisíc lidí při roční spotřebě kolem 20 miliónů cihel. Kvůli stavbě pevnosti byl přeložen tok řeky Ohře do umělého říčního koryta o několik set metrů dále směrem na východ (původní tok řeky procházel zhruba prostorem dnešního náměstí). Posádku pevnosti mělo v době války tvořit asi 11 tisíc mužů. Obranný systém se skládá z Hlavní pevnosti na levém břehu Nové Ohře a Malé pevnosti na pravém břehu Staré Ohře.
Hlavní pevnost má tvar osmiúhelníku, protáhlého ve směrech od severu k jihu, ze všech nádvoří vybíhají pětibokébastiony. Celková délka pevnostního valu, silného přibližně 30 m, činí 3770 metrů. Další prvky opevnění byly umístěny v příkopech před hlavní obrannou linií. Malá pevnost měla tvar mírně se rozbíhajícího obdélníku, doplněného o dva polobastiony a dva pětiboké bastiony. Opevnění Terezína obsahovalo celkem 55 hradbových článků a v nich 136 podzemních prostor vzájemně spojených systémem podzemních chodeb dosahujícího celkové délky 29 kilometrů. Do pevnosti vedly čtyři brány posazené vždy mezi dvěma baštami: Litoměřická, Pražská, Horní a Dolní. Uvnitř hlavní pevnosti se nachází pevnostní město s pravidelným půdorysem s ulicemi do pravého úhlu, zdi jednotlivých budov jsou velmi silné a mohutné. Jedná se o významnou stavební a technickou památku. Spolu s "sesterskou" pevností Josefov se jedná o velmi zajímavý doklad pevnostního stavitelství z konce 18. století.
Během Druhé světové války Velká pevnost na levém břehu řeky sloužila nacistickému Německu jako židovskéghetto. Malá pevnost na pravém břehu Ohře, umístěná při silnici do Prahy, pak smutně proslula coby věznice pražského gestapa (mnohdy se nesprávně uvádí, že zde byl zřízen koncentrační tábor). Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého městečka Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Velké pevnosti. V době 2. světové války pak nacisté přímo z ulic města odváželi zvláštními transporními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo přímo do likvidačních táborů smrti Osvětim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalších, umístěných v Polsku a na dalších okupovaných územích východní Evropy. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je nyní také národní kulturní památkou.